logo


Přiznávám, že nadpis tohoto článku zní trochu kontroverzně. Ale čtěte pozorně dál. Věřím, že nakonec mně dáte za pravdu.

Takže, nejprve, proč jsem se rozhodl napsat tento článek. Už dříve jsem psal na podobné téma příspěvek na svém facebooku, neboť se mě lidé o generaci mladší než já často ptají, co bych jim poradil do života. Chtějí se mít lépe, chtějí být úspěšní, chtějí něco dokázat – ale pořád mají pocit, že je něco brzdí. Většinou jsou to konzervativní a na dnešní dobu nesmyslné a nefunkční hodnoty našich rodičů.

Vezměme to popořádku. Naši rodiče žili v úplně jiné době, v úplně jiném režimu a na základě úplně jiných principů. V prvé řadě, naši rodiče nemohli cestovat a nemohli si dělat, co chtějí. Budoucnost našich rodičů byla do jisté míry nalinkována. Naši rodiče měli velmi omezené možnosti. Neměli internet, nevěděli, co jsou to technologie. Žili v době, kdy na všechno byli pětiletky, kádrové posudky a rudé knížky.

Naši rodiče tedy vyrůstali v době, která jim kázala zhruba následující:

1) Pokud se chceš mít lépe, musíš mít vzdělání (ideálně VŠ). Ano, v té době to vcelku platilo, platové třídy se nezřídka odvíjely právě od vzdělání a na tituly se hrálo mnohem více, než dnes. Více záleželo na tom, kdo má jaký titul, než co reálně umí.

2) Hraj jistě. Ono to vlastně ani jinak nešlo. Neexistovali možnosti riskovat, podnikat, jít na svobodný trh. Kdo poslouchal rudou stranu a mával dle jejich nařízení praporky, ten hrál v podstatě na jistotu, příliš nevybočoval z davu a měl se tak nějak stejně, jako všichni ostatní. Nehrozily mu žádné postihy, špatné kádry, a podobně.

3) Investuj do svého vlastního bydlení (nebo chalupy). No ano, do čeho jiného také mohli naši rodiče investovat. Nemohli cestovat, nemohli podnikat, nemohli nic. Takže logicky to byla nejlepší možná volba.

4) Nevybočuj z davu a buď vždy všude pokorný, se sklopenou hlavou. Nevím jak u vás, ale tenhle nesmysl, srážející sebevědomí až k zemi, jsem slýchal od své (jinak zlaté) mámy celé mládí. Ono to u našich rodičů ani jinak nešlo. Strana kladla velký důraz na to, aby běžní lidé byli učeni úctám k stranickým autoritám a sebevědomí v nich bylo sráženo v zájmu socialismu už z principu.

Po revoluci pak přišla vlna „Amerikanizace“ a tyto hodnoty se trochu rozrostly o následující:

5) Najdi si práci u nadnárodní (Americké) firmy. Jenom tak se budeš mít dobře. No, v té době na tom něco bylo. Ale to už je také 20 let pryč.

6) Šetři. Jenom tak si budeš moci něco dovolit a budeš se mít lépe.

Seznam by zřejmě mohl být o trochu delší, ale tohle je tak v základu to, v čem naše rodiče žili – a co bohužel, a ani nevím,  jak ono bohužel zdůraznit více, nyní přenášejí nezřídka na své děti. Na jednu stranu je to pochopitelné, chtějí svým následovníkům předávat své vlastní zkušenosti. Na druhou stranu je to asi totéž, jako dětem vysvětlovat, že pokud se chtějí mít dobře, musí se naučit latinsky (protože ve středověku to byl ušlechtilý jazyk). Jinými slovy, hodnoty našich rodičů jsou pro naši dobu dost mimo, s dnešní dobou výrazně nekompatibilní.

Takže, vezměme si jejich hodnoty ještě jednou, ale s pohledem na dnešní dobu.

1) Vzdělání. To vám dnes nezaručí vůbec nic. Mnoho lidí kolem mě má VŠ, ale vydělávají desetinu a méně toho, co já se SŠ. Doba se mění. Důležitější je, co umíme v praxi, než kolik akademických pouček jsme se nabiflovali. Ve světě je běžným trendem, že se milionáři stávají děti z ulice, kteří se prosazují díky nápadům, kreativitě a riskování. Neznám moc lidí, kteří by se prosadili kvůli tomu, že mají VŠ. Pokud investovat do vzdělání, tak především do jazyků a do praktických dovedností. Nejlepší vzdělání je stejně vždy praxe. Tím neříkám, že je VŠ špatná. Tím jen říkám, že za 5 let se dá získat mnohem více užitečné praxe. Tím říkám, že za 5 let lze rozvinout internetový startup do nových dimenzí. Tím říkám, že za 5 let se mohu stát velkým znalcem burzy. Mohu zkrátka za 5 let získat více, než akademické poučky. VŠ dnes nic neřeší, nic negarantuje.

2) Hraj jistě. A umři v bídě a chudobě. Každý dnes musí riskovat. Ve všem a každý den. Kdo se chce mít lépe, musí dnes a denně nosit kůži na trh, dnes a denně vymýšlet nové nápady, zkoušet, experimentovat a riskovat. Dnes už žádnou jistou cestu nalinkovanou nemáme. Jistota neexistuje. Je to chiméra, iluze. Nejlepší dovednost dneška je umět hrát nejistě. Kdo umí žít s nejistotou, být v ní flexibilní, přizpůsobovat se neustále se rychle měnícímu světu, ten je novým králem. Jediná jistota je naše nejistota. Čím dříve se s tím naučíme žít, tím lépe si povedeme. Naši rodiče to už většinou nedokázali. To ale neznamená, že my si toto myšlení od nich musíme brát.

3) Investuj do vlastního bydlení. Vezmi si hypotéku do konce života, třes se strachem pokaždé, když onemocníš, nebo zaměstnavatel začne propouštět. Já vám nevím. V dnešním světě je tolik možností. Co já vím, co bude za 10 let? Já nevím ani to, co bude zítra. Třeba budu chtít za rok žít jinde. Třeba se budu muset přestěhovat za prací. Třeba budu chtít mít možnosti volby, ne se v pětadvaceti do smrti svázat s jediným místem, jedinou nemovitostí. Proto jsme my Češi často tak zaprdění. V USA se člověk průměrně stěhuje za prací 2-3x za život. Změna je život. Nové možnosti. Nové obzory. Konzervatismus je out, je to nuda, je to stereotyp, je to přežívání bez možností jít dále. Češi jsou obzvláště citliví, když jim někdo na jejich hypotéky „sahá“, ale sorry – takhle to vidím.

4) Nevybočuj z davu a buď pokorný, se sklopenou hlavou. No k tomu asi ani nic dodávat nemusím. I když mám pocit, že tohle do nás rodiče zjevně hustí pořád. Stále vídám v metru a na ulici příliš mnoho lidí se sebevědomím už od pohledu na úrovni nula. Vzpřimte se. Narovnejte se. Hleďte přímo. Svět patří vám. Možnosti jsou před vámi. Vy jste páni svého času a svých rozhodnutí. Můžete dělat, co chcete. Nikdo vám nekáže, abyste se s čímkoliv svazovali. Buďte sví. Buďte progresivní. Obhajujte své vize, touhy, přání, cíle. Dokážete, co jen chcete. Nejste žádný malý člověk. Patří vám celý vesmír, pokud budete chtít. Jste absolutní tvůrci svého života. Vykašlete se na ty nesebevědomé, věčně se podceňující individua kolem vás. Je to jejich problém. Ne váš. Nechte JE, ať si ONI stěžují. Vy jděte tam, kam jít chcete. S hlavou vzhůru, s důvěrou v sebe, své já, své možnosti. Věřte, že jste nejlepší v tom, co děláte. A pokud ještě nejste, věřte, že být můžete. (A pozor, sebedůvěra musí být přirozená. Ne ta uměle předstíraná a nepodložená, jako je u nás často zvykem. Musíte to tak cítit, musíte tací být – a nebát se toho).

5) Najdi si práci u nadnárodní firmy, abys se měl dobře. Nedávno jsem četl článek o tom, jak funguje šplhání v žebříčku hierarchie podobných firem. Kolik taktizování, politizování a intrik je třeba k tomu, abyste dostali povýšení a polepšili si o 5000 Kč měsíčně.  Progresivní a chytrý člověk využije takovou energii jinak. Nebude se doprošovat o povýšení a trávit kvůli tomu miliardu hodin v práci nad úroveň běžné pracovní doby. Půjde si založit vlastní byznys. Protože stejná energie a úsilí, co mu při povýšení přinese 5000 Kč, mu může s vlastním byznysem přinést 500 000 Kč. Já vím, že někteří lidé se u nadnárodní firmy mají dobře. Ale jakožto zcela nezávislý, autonomní a svobodný trader, obklopený lidmi, kteří jsou sami majitelé úspěšných byznysů, prostě nemám pro tyhle korporátní nesmysly pochopení. Není to arogance, jen tomu prostě nerozumím. Přijde mně to příliš mnoho práce a úsilí a energie pro nic. Sorry.

6) Šetři. Hm. Jeden můj kamarád si právě kupuje Rolls Royce. Takové to auto za 10-15 milionů, nebo kolik vlastně stojí. Když se s ním chvíli bavíte, zjistíte, že každou korunu, kterou dostane do ruky, okamžitě někde investuje, nebo otočí. Kupuje byznysy, firmy, hledá investice, obchoduje na burze, skupuje reality – dělá cokoliv, jenom aby jeho peníze nestály na místě. Tak nevím, jestli by si kdy koupil Rolls Royce, pokud by každou korunu šetřil.

Můj názor je zkrátka takový, že dnešní mládež by neměla rodiče v jejich hodnotách příliš poslouchat a jít si čistě svou cestou. A rodiče by zase neměli tyto hodnoty svým dětem cpát a měli by je nechat, ať si jdou svou cestou. I když bude ze začátku třeba bolestivá a neúspěšná, bude přinášet zkušenosti z dnešní doby, platné pro dnešní dobu. Bude formovat hodnoty na základě toho, co se děje dneska, ne na základě toho, co se dělo v době našich rodičů. A že se na své cestě párkrát spálí? No a co? Je lepší být životem otrkaný, než přecitlivělý na každou překážku před sebou.

Já mám své rodiče velmi rád, ale nikdy jsem je příliš neposlouchal. Já vlastně nikdy příliš nikoho moc neposlouchal, protože můj život je má cesta a na vše si musím přijít sám. Mé zkušenosti je to nejcennější, co mám. A pokud někoho poslouchám, tak většinou lidi s většími zkušenostmi a úspěchy, než mám já. Takové vlastně poslouchám velmi rád.

A ještě něco. Něco pro mladší generaci. Cestujte. Jeďte pracovat do zahraničí. Získávejte zkušenosti tam. Učte se jazyky. To, že to naši rodiče dělat nemohli a že si to sami neumí představit, neznamená, že se kvůli tomu musíte chovat, jak oni říkají. Svět se globalizuje a zahraniční zkušenosti jsou mimo jiné nejlepším způsobem, jak získat nadhled nad konzervatismem našich rodičů. A taky nesledujte bulvární zprávy TV Nova a čtěte časopis Forbes.

Hodně štěstí přeji.

P.S. 

Pokud máte kamarády, kteří by potřebovali začít hledět na svět svým vlastním pohledem – pošlete jim tento článek. Dejte generaci kolem vás vědět, že jediné, co se počítá, je dnešní doba, naše vlastní zkušenosti, tady a teď. Dejte světu vědět, že jsme hrdí, vzpřímení, odvážní – a kráčíme si svou nejistou cestou tam, kam chceme my. Svět patří nám! Využijte sdílecí ikonky níže a pošlete tento článek do světa.